Historie domu a sídliště Ďáblice
Jak šel čas...
Panelový dům Kyselova 1186 – 1191 je součástí obytného souboru Ďáblice, nejkrásnějšího panelového sídliště v Praze a údajně nejhezčího v celé České republice. V tomto sídlištním komplexu žije víc než 15 000 obyvatel. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1968, v souladu s územním plánem Hlavního města Prahy pro Severní Město, tedy pro sídliště Prosek, Ďáblice, Kobylisy a Bohnice. Urbanistickou studii architektů Jiřího Novotného a Vlastimila Durdíka realizoval kolektiv Pražského projektového ústavu v čele s hlavním architektem Viktorem Tučkem. Parkovou zeleň na sídlišti měla na starosti Ing. Zorka Buriánková. V realizovaném projektu uplatnila princip skupinové výsadby stromů a keřů. Mezi remízky s rozmanitými domácími i cizokrajnými dřevinami jsou volné, snadno obhospodařovatelné travnaté plochy. Generálním dodavatelem staveb byla Konstruktiva. Výjimečnost sídliště Ďáblice spočívá v tom, že se hlavnímu architektovi i v 70. letech podařilo navzdory úsporám a diktátu stavebních podniků prosadit navržené řešení v maximální míře.
Sídliště
Bytová část a občanské vybavení byly dokončeny v roce 1976. Poslední objekt, kulturní dům, byl uveden do provozu v roce 1983. Sídliště Ďáblice se rozkládá na katastrálních územích Kobylis, Ďáblic a Střížkova. Tuto oblast tvoří mírný jižní svah terasy nad Prahou, ukončenou na severní straně Ďáblickým hájem s vrchem Ládví. Na východní straně sousedí sídliště s obytným souborem Prosek, na západě s původní zástavbou Kobylis. Jižní okraj tvoří území Slovanky, zastavěné rodinnými domky a areál České akademie věd. Převážnou část území, kde se dnes nachází sídliště, pokrývaly v minulosti pole a sady. Na západním okraji teritoria byla vojenská střelnice s ochrannými valy. Toto území bylo vyhlášeno za pietní a nebylo proto zastavěno. V jeho severní části byl podle návrhu Ing. arch. Josefa Poláka vybudován Národní památník na paměť popravených v době heydrichiády.
Uprostřed sídliště, po celé jeho délce, vede zelená osa s cestami pro pěší. Na západním okraji začíná koupalištěm a uprostřed ji zdobí jezírko. Z ní jsou přístupny školy, školky a dnes i některé úřady. Jeden ze tří panelových věžáků je dnes Dům s pečovatelskou službou. V roce 2011 byl v jeho blízkosti otevřen fitpark pro seniory.
Ďáblice mají napojení na tramvajovou a autobusovou síť MHD a od roku 2005 je zde i stanice metra C Ládví.
Sídliště budilo zájem nejen laické, ale i odborné veřejnosti již v době svého vzniku. Dokazují to četné návštěvy odborníků z mezinárodních organizací jako UNESCO v 70. a 80. letech a různé formy ocenění. Ďáblice se staly tím, čím se podle modernistické vize měla stát původně všechna sídliště, novou městskou čtvrtí s vysokou hustotou zástavby, službami a pracovními příležitostmi, bezpečně odděleným pěším a automobilovým provozem, kultivovaným prostředím, vše obklopené parkovou zelení a protkané bohatou sítí cest.
Dům Kyselova 1186 – 1191
Panelový dům Kyselova 1186 – 1191 se nachází na okraji obchodního a společenského centra celého sídliště. Vedle kulturního domu s velkým sálem, restaurací, knihovnou apod. je tu i pošta a lékárny. Obchodní dům s velkoprodejnou a dalšími obchody slouží obyvatelům sídliště již téměř 40 let. Bývalé atriové obchodní centrum je dnes seskupením bankovních poboček, kasin a cenových rájů.
Náš panelový dům, spolu s dalšími třemi, vytváří čtvercový blok. Jeho střed byl vždy dětským eldorádem. Nejmenší děti mohli využívat 4 pískoviště, starší pak 2 kurty pro odbíjenou a hrací plochu s asfaltovým povrchem, kterou v době minulé měnili v zimě dobrovolníci na kluziště. Na počátku třetího tisíciletí hřiště dosloužila. V roce 2011 byla nahrazena jedním oploceným pískovištěm pro nejmenší a plochou pro malou kopanou, košíkovou a další míčové hry. Na okrajích zelených ploch rostou vzrostlé stromy a keře.
Dům má šest vchodů a 186 bytů na jedenácti poschodích. Druhým a devátým poschodím vedou průchozí chodby, připravené i pro případ úniku před nebezpečím. Dvanácté poschodí slouží jako technické zázemí bydlících. Nacházejí se zde prádelny, sušárny, mandlovny, apod. V současnosti jsou využívány pouze jednotlivci. Suterénem domu procházejí kolektory rozvodných sítí.
Vchody mají ve vstupní prosklené hale na čelní stěně výtvarné dílo, které má svého autora. V jednom vchodu bylo dílo odcizeno.
Od roku 1973 až do počátku roku 2007 byl náš panelový dům jednotkou Stavebního bytového družstva Prahy 8. Na konci 90. let začali družstevníci kupovat své byty do osobního vlastnictví. V roce 2006 překročil jejich počet 75 % a proto bylo na počátku roku 2007 rozhodnuto ustanovit společenství vlastníků bytových jednotek. Do rejstříku bylo zapsáno 1. března 2007. Společenství zajišťuje správu domu. Statutárním orgánem je výbor společenství, volený shromážděním vlastníků jednotek. Technickou podporu při správě domu zajišťuje SBD Praha 8.